Tečkou se vším všudy byl Pražský rallysprint, který Ponďa premiérově absolvoval s vozem nejvyšší specifikace – Škodou Octavia WRC. Po pátečních problémech na stadionové speciálce, kdy Ponďa hledal správné páčky pro opětovné nastartování wrca a problémech v úzkých zatáčkách, které byly způsobeny jeho nezkušeností s tímto autem, to už vypadalo, že si neužije ani sobotu. Pomohl telefon Petrovi Bryndovi, kterého Ponďa neúmyslně zdržel na stadionu. V sobotu ráno tak na Strahov přijel zase „starý známý Ponďa“, který se těšil na pořádnou rychlostní zkoušku. Hatatitlu na chuchelské dostihové dráze si užívali i otec i syn za volantem – těžko říct, kdo víc :-) .

Auto, které vypadalo podle množství bláta jako po rallycrossové rozjížďce přivezli sice na Strahov na prázdnem zadním kole, ale jinak celé a nepoškozené. S o to větším očekáváním nastoupili do prvního strahovského okruhu, na kterém pro změnu udělali další dvě gumy… Takže pořádné svezení, které vyplývalo i z toho, že si Ponďa víc a víc začínal s wrc tykat, vlastně následovalo až na druhém průjezdu. Ten kromě pěkného svezení (tentokrát bez defektu) navíc okořenila i „tečka“ na zadní nárazník, kterou Ponďovi uštědřil Tomáš Enge. Ponďa to se smíchem komentoval: „Vůbec jsem nevěděl, kde se to stalo. Vlastně jsem si toho vůbec nevšim‘, myslel jsem si, že mě nakoplo ALS. Až v úpéčku si táta všimnul, že máme nárazník trochu polámaný a jsou na něm nějaké modré fleky. Skoro kriminalistickým vyšetřováním CSI Praha jsme nakonec zjistili, kdo to byl. A Tomáš ani nezapíral!“ V duchu atmosféry tohoto závodu nakonec proběhlo i vypořádání… „Tomáše jsem „přinutil“, že nám nárazník musí podepsat s tím, že se na něm přizná, že to je jeho práce. Vypadalo to, že tam sepisuje nějaký román. Nikdo nevěnoval pozornost tomu, co tam píše, takže jsme to zjistili až po společné fotce s Tomášem a nárazníkem. Místo ‚To je moje práce – Tomáš Enge‘ se na nárazníku objevilo ‚Sleduj zrcátka Ponďo‘ společně s podpisem a datumem.

Nevadí, nárazník stejně poputuje do našeho „muzea“ v dílně.“ K prvnímu vystoupení s wéercéčkem Ponďa jenom dodává: „Nakonec to vlastně nebylo špatný, docela dost jsem si to užil a začínám vážně pracovat na tom, abych se s podobným autem mohl svézt i příští rok a to nejen v Praze.“ Uvidíme, jak to dopadne…

Marek Antoš

Před posledním závodem sezóny si Ponďa poprvé vyzkoušel vrcholnou techniku současného světa rally – auto specifikace WRC. Konkrétně se jednalo o Škodu Octavia WRC patřící Profiku Karla Trněného. S tímto autem Ponďa pojede Pražský rallysprint. Před odjezdem na testovací zkoušku poblíž sídla Profika Ponďovi nastavili mechanici sedačku a pak Ponďa na přejezdový režim vyrazil na dva průjezdy zmíněné testovací zkoušky.

Vlastní testování ale naneštěstí skončilo ještě dříve, než mohlo začít. Spustil se totiž neuvěřitelný slejvák, který testování znemožnil. Ponďa bude mít ještě jednu příležitost auto otestovat. Ve středu se bude test opakovat společně s Václavem Pechem, který bude testovat Škodu Fabii, se kterou se objeví na startu Pražského rallysprintu.

V rámci křestu a dražby kalendáře „The Beautiful Mind“, které proběhly 24.listopadu večer, předal Ponďa šek na 2.500 eur pro občanské sdružení Slunce dětem. Částka odpovídá výhrám v rámci Citroen Racing Trophy CZ, které se Ponďa rozhodl darovat dětem.

Tím Ponďa splnil svůj slib daný před letošní Barum rally. Slavnostního večera v Národním muzeu se zúčastnili i mechanici Jirka s Vaškem a někteří Ponďovo kamarádi. Během večera moderovaného Barbarou Nesvadbovou a Lukášem Hejlíkem, vystoupli Ondřej Ruml a Felix Slováček, Michal Štípa a Nikol Márová. V rámci programu proběhly také tři módní přehlídky. Modely při nich představily přední české modelky.

Marek Antoš

Psali o nás v zahraničí:

Trochu volnějších chvil po závěru sezóny si Ponďa užívá. Nebyl by to však on, aby u toho nebyly motory, tentokrát však pouze na dvou kolech. Díky své minulosti spojené s jezdcem superbiků Milošem Čihákem si Ponďa užil druhé letošní setkání mistrů. Tentokrát mistrů řidítek o třetím listopadovém víkendu na Milošově chatě. Kromě Miloše Čiháka a jeho mechaniků se tam objevili Lukáš a Karel Peškové, Zděněk Havlík, David Látr, Jiří Dorňák. Tyto bikery doplnil Ponďa.

Jezdilo se na motokrosové motorce, na které Ponďa seděl poprvé v životě. „Podle toho to taky vypadalo. Celý den mi zabralo učení a někdy i hledání trati, ale náramně jsem si to ve hvězdné společnosti užíval. Na motokrosové motorce v terénu je to vážně pěkná dřina. Po téhle zkušenosti ještě více obdivuju všechny, kteří dokážou na motorce dojet do Dakaru.“ Všichni si ten víkend náležitě užívali a Ponďovi kromě vzpomínek (na tři pády a ulomenou páčku u Milošovy motorky) a nových zkušeností (třeba jaké to je mít „drapák na zádech“) zůstalo naražené rameno a nezaměnitelný otisk stupačky na stehně. I přes to si Ponďa celý víkend pochvaluje a těší se zase někdy na nějaké pokračování.

Marek Antoš

První víkend v listopadu proběhlo ve Vyškově slavnostní vyhlášení výsledků letošní rallyové sezóny. Toho se účastnily i dvě posádky týmu Ponďa.cz. Ponďa s Pavlem Dreslerem přebrali ceny za celkové třetí místo v Mezinárodním mistrovství České republiky v rally ve skupině A i ve třídě A6, čímž Ponďa dosáhl svého prozatím nejlepšího umístění v jeho soutěžácké kariéře.

Pozadu nezůstali ani Mirek Plíhal s Jirkou Strossem, kteří přebrali poháry za celkové 2. místo v hodnocení K4 poháru České republiky v rally a současně pohár za celkové vítězství ve třídě SA2.

Marek Antoš

Letos poprvé se každoročního setkání mistrů zúčastnil i Ponďa. Dík za pomoc při zajištění účasti a za starost během víkendu patří Martině Bedrnové z Citroen CZ. Před vlastním startem absolvoval Ponďa s mechaniky několik nočních, při kterých dali do hromady motor, poškozený při Rally Bohemia. Vše dobře dopadlo a Ponďa se v pátek proháněl po dráze v Sosnové. K tomu říká: „Sosnovou jsem chtěl pojmout jako test nového auta, se kterým jsem se na Bohemii vlastně nesvezl, a současně i jako dík partnerům a divákům. První ostré zkušenosti s autem jsou naprosto fantastické – podvozek a řazení je úplně jinde než u Maxe.“

V rámci programu se v zázemí týmu vystřídala celá řada týmových partnerů. Mezi nimi nechyběl ani mistr Evropy v závodech trucků David Vršecký. Páteční program na autodromu vystřídala welcome party v České Lípě, kterou okořenili karaoke vystoupením mechanici Jipocaru. Následná after party v českolipském Luxoru společně se Sebastienem Loebem, Danielem Elenou a jejich týmem byla také super. Typický Ponďův komentář sobotních jízd: „Vlastně jsem při ostrém závodě seděl poprvé v autě bez spolujezdce. To se projevilo dost brzy… Oba starty rozjížděk jsem ulil, prostě mi nikdo do intercomu neřekl, kdy mám jet :-) . V první rozjížďce jsem zapomněl zapnout kameru, v druhé jsem kameru už zvládnul, ale pro změnu jsem si nepřepnul na ostrou mapu motoru. V závěrečné jízdě o třetí místo jsem pak z nepochopitelných důvodů jel o kolo míň.“ S tímto odůvodněním nesouhlasí mechanici, kteří říkají, že potřebujeme jezdce s vyšší inteligencí, který bude umět počítat alespoň do čtyř :-D.

Marek Antoš

Built in 9/08, Citroen Racing Trophy Czech Republic 2009 winner, full version MAX + something more than French, car’s mileage is 1200 km of SS plus test, suspensions 300 km of SS from revision in BOS, gearbox version 2010, 0 km from revision in SADEV (new differential and screw axle), carbon parts, light doors, electric windows, modified alternator and servo- pump, set-up for czech tracks. Car is in very good condition, ready for further 800 km of SS before next revision. Price is 44000 eur.

More info on www.ponda.cz contact ponda@ponda.cz

Picture legend set-up in comparison with klient version:

2 – dasch board is for night SS

5,6,10,11,12 – carbon parts

13 – cooling alternator and double cable to batt

14 – servo pompe breathing space

15 – engine breathing space

16,17 – cooling ECU

18 – new tender splash board

19,27 – cover dampers

31 – protection cooler

32 – fire extinguishing eqipment

33 – fuel filter

36 – electrik windows

Rok výroby 9/08, vítěz Citroen RacingTrophy Česká Republika 2009, plná verze MAX + něco víc než Francouzi, najeto 1200 km RZ + test, tlumiče 300 km RZ od revize v BOS, převodovka verze 2010 najeto 0 Km od revize v SADEV (nový diferenciál, šroub a osa), karbonové díly, lehké dveře, elektrická okna, upravený alternátor a servo-pumpa, Set-up na české tratě. Auto je ve velice dobré kondici, připraveno ujet ještě 800 km RZ do další revize. Cena 44000 eur

Více na www.ponda.cz kontakt ponda@ponda.cz

Vysvětlivky k foto úprav proti klientské verzi:

2 – flop palubní desky pro noční RZ

5,6,10,11,12 – karbonové díly

13 – chlazení alternátoru, zdvojený kabel k baterii

14 – servo pumpa s oddechem

15 – odech motoru do nádobky

16,17 – chlazení ECU

18, – nový nárazník a blatníky

19, 27 – kryt tlumiče

31 – ochrana chladičů

32 – hasící zařízení

33 – palivový filtr

36 – elektrická okna

Po svém dost smolném odstoupení z rally Bohemia, vlastně ještě dříve než to všechno začalo, se Ponďa rozhodl zveřejnit následující prohlášení.

„V ČK 0 jsme, bohužel, byli nuceni odstoupit z letošní Rally Bohemia. Důvodem byl prasklý rozvodový řemen. Abych předešel nejasnostem, spekulacím a domněnkám, rozhodl jsem se zveřejnit fotografie pořízené v sobotu večer, ze kterých je naprosto jasné, že odstoupení prakticky bezprostředně po přejetí startovní rampy nebylo fingované, ale díky skutečnému důvodu, který znemožnil Rally Bohemia vůbec začít, natož dokončit. Vše mě mrzí o to více nejen proto, že Rally Bohemia je pro mě prakticky domácím podnikem a ještě ani jednou se mi ji nepodařilo dokončit, ale i proto, že tato závada nám vlastně znemožnila přímý boj o celkové druhé místo v hodnocení třídy A6 Mediasport Mezinárodního mistrovství České republiky v rally. Nejen kvůli tomuto souboji jsme pořídili vůz specifikace S1600 a vlastně jsme se ani nesvezli. Snad to vyjde příští rok.“

Kromě Pondi byli do Rally Bohemia přihlášeni i Antonín Matys a Miroslav Plíhal. Tonda Matys se po středečních seznamovacích průjezdech Navarovem rozhodl, že raději nebude v podmínkách, které tam panovaly, riskovat auto a odevzdal výkaz. Mirek Plíhal měl svůj první velký závod velmi dobře rozjetý, když se až do předposlední RZ držel na medailových pozicích hodnocení třídy A6. Bohužel na předposlední RZ mu zatím z neznámých příčin zhasl motor a dlouhou dobu nešel nastartovat, po následné jezdecké chybě se propadl v hodnocení o několik míst, nicméně za předvedený výkon zaslouží uznání.

Ponďa však už žije i budoucností, když dodává: „Naší novou C2 S1600 nachystáme na příští rok co nejlépe a budeme se snažit o co nejlepší umístění v MMČR. Současně už dnes můžeme snad potvrdit, že Mirek Plíhal pojede s C2R2 MAX příští ročník Citroen Racing Trophy CZ.“

Marek Antoš

Téměř okamžitě po dokončené Rally Příbram vyrazil Ponďa do Jihlavy do týmu Martina Prokopa. Důvod byl jediný – Citroen C2 S1600. V úterý navečer již nový přírůstek stál v dílně týmu Ponďa.cz. Auto má velice zajímavý původ. Je to původně tovární auto Dani Sorda, které následně putovalo do Jipocaru k Martinovi Prokopovi. Z toho vyplývá, že má na svém kontě dva tituly juniorského mistra světa, ke kterým dovezlo oba tyto jezdce. V poslední době se s ním letos v Portugalsku svezl i Josef Peták.

Jak už bývá u Pondi zvykem, následovala kompletní rozborka a karosérie putovala do lakovny, aby dostala tradiční modrobílé válečné zbarvení. V nové barvě už je auto několik dní zpět na dílně a postupně se z něj doslova ve dne v noci stává opět závoďák. I vzhledem k tomu, že druhý týmový Citroen vedený Mirkem Plíhalem absolvoval velice úspěšně Rally Jeseníky a pojede i na Bohemii, mají toho mechanici v čele s Ponďou opravdu více než dost na práci. Nikdo si ale nepřipouští, že by se všechno nestihlo a Ponďa musel premiéru s autem specifikace S1600 odložit.

Druhou premiéru, a sice start Mirka ve velkém mistráku, už by mohla ohrozit jenom nehorázná smůla. Před vlastním startem je ještě naplánován důkladný test, nejen proto, aby se Ponďa seznámil s novou technikou, ale hlavně proto, aby si auto nastavil tak, aby co nejlépe vyhovovalo jeho jízdě. Kdy a kde test proběhne, není doposud jasné, protože zbývá už skutečně málo času.

Jezdci týmu odjíždějí směr Mladá Boleslav už ve středu a páteční Návarov bude pro oba okořeněn i vzájemnou sázkou. I když je vše časově velmi napjaté, tak po loňské návštěvě dětského oddělení mladoboleslavské nemocnice, Ponďa reálně uvažuje o podobné akci i letos. Ani tentokrát tedy Ponďa nezapomíná na děti. Poslední závod letošního ročníku MMČR navíc přinese i přímý souboj o místo na stupních vítězů v celkovém pořadí ve skupině A i ve třídě A6. Prozatím je v hodnocení obou Ponďa na třetím místě, ale pořád existuje reálná šance si polepšit i na místo druhé. Obhajoba třetího místa je pak plně v Ponďových rukou. Bude tedy v neděli po Bohemii další důvod k oslavě kromě toho, že Ponďa oslaví svůj svátek?

Marek Antoš

Po Ponďově rozhodnutí věnovat veškeré prémie za umístění v Citroen Racing Trophy CZ občanskému sdružení Slunce dětem, které založila Lilian Sarah Fischerová, pokazil na srpnové Barum rally radost Ponďovi, Lilian i dětem alternátor, který byl proti dokončení soutěže. Napoprvé tak Ponďovo gesto vyšlo na prázdno.

V září následovala Rally Příbram, na které nechyběla ani Lilian, která se cestou s dětmi do Itálie zastavila na krátkou chvilku v pátečním servisu. Tato návštěva snad přinesla i trochu štěstí, protože i přes veškeré problémy a netradiční okamžiky se Ponďovi podařilo v rámci hodnocení Citroen Racing Trophy CZ obsadit třetí příčku, která znamená finanční odměnu 2.500 euro. Pro všechny, kteří Ponďu znají, by bylo obrovské překvapení, kdyby nedodržel slib. Takže celá částka putuje na účet občanského sdružení Slunce dětem. Lilian navíc nevyloučila, že se objeví i na blížící se Rally Bohemia. Naopak Ponďa nevylučuje spolupráci týmu se Slunce dětem ani v následující sezóně.

Marek Antoš

S jasným cílem uhájit pozice v hodnocení MMČR i Citroen Racing Trophy CZ, ale hlavně neublížit autu, které je na prodej, vstupoval Ponďa do předposlední soutěže letošního kalendáře MMČR. Víkend vlastně začal už ve čtvrtek dost netradičně. „Ve čtvrtek při seznamovacích jízdách nám přímo před auto vjel nějaký nespokojený vesničan. Následoval čelní náraz, díky čemuž máme tréninkovou C2 o půl metru kratší. Musel jsem si nechat urychleně přivézt starou dobrou fabii a mechanici si to s nabouranou cvičkou dali ještě jednou do Litoměřic a zpět.“ komentuje celou situaci Ponďa.

Dalším neobvyklým roptýlením pak bylo páteční fotografování s patronkou nadace Slunce dětem Lilian Sarah Fischerovou, která se alespoň na skok objevila v servisu. Pak už to ale začalo a Ponďa se od začátku pustil do souboje s týmovým kolegou Tondou Matysem o pozici nejrychlejšího Maxe. Po prvních průjezdech Ponďa o něco zaostával i díky jedněm hodinám, ale byl rozhodnutý zaútočit. V servisu proběhla výměna předních brzdových destiček a mechanici nasadili nové gumy. V druhém průjezdu přišel pak další z netradičních okamžiků. Ponďa s Pavlem projeli jeden z retardérů v podstatě rovně. „Chtěli jsme být rychlejší, Pavlův pokyn zněl jasně: ‚levá tři, levá jedna, drž,drž‘, ale ten retardér byl nějak blízko. Přijeli jsme do něj po Pavlových dveřích, bylo slyšet, jak chce Pavel vzít ty „drž,drž“ zpátky, ale trefili jsme pravou stranou nárazníku sudy. Náraz nás hodil na další část retardéru na moje dveře, které se trochu promáčkly, a to nás narovnalo zpátky rovně po směru jízdy. Měl jsem tam dvojku, tak jsem sešlápl plyn a jelo se dál :-) . Autu se kromě prasklého nárazníku a odřených dveří nic nestalo. On-board z toho místa fakt stojí zato, shodli jsme se, že takhle projetý retardér byl pro oba premiérou :-) !“ V dlouhém servisu se měnila pro jistotu klapka na sání, ale jinak vše bylo bez problémů. I prasklý nárazník se podařilo opravit.

V sobotu ráno chtěl Ponďa smazat ztrátu z pátku. Jel opravdu dravě, ale ne za hranou, protože důležité bylo, přivézt auto celé. Stejně to odnesly postupně dvě přední gumy, druhá trochu víc otloukla „spravený“ nárazník a nakonec jízda po defektu na předposlední RZ byla rozhodující. Ani tohle není určitě tradiční zkušenost, na kterou by Ponďa díky své spolehlivosti byl zvyklý. Soutěž Ponďa s Pavlem dokončili o 2,5 s za Vlkem na 5.místě ve skupině A6 a na 6.místě v Áčkách. V Citroen Racing Trophy obsadili nakonec třetí místo. I tyto body pomohly Ponďovi k udržení třetího místa v celkové klasifikaci MMČR ve třídě i skupině. Bodově to také není špatné, takže teď se vše soustředí na poslední díl seriálu, Rally Bohemia, kterou by už Ponďa měl absolvovat s jiným autem a jednoznačným cílem – udržet se na stupních vítězů v celkovém hodnocení. Nechme se překvapit :-) …

Marek Antoš

Téměř rok trvající sérii závodů dokončených nejhůře do pátého místa přetrhla až tolik očekávaná Barum rally. Po pátečním prologu v ulicích Zlína byl Ponďa nejrychlejším MAXem. Díky obrácenému startovnímu pořadí dokonce po dojetí několik minut vedl celkové pořadí MMČR i IRC :-) . Sobota začala několika „neobvyklými“ okamžiky – nejprve velká krizovka na 3.RZ, kde se MAX vezl asi 100 metrů po poli bokem, naštěstí bez následků, chvíli potom Ponďa s Pavlem asistovali u dohašení havarovaného auta L.Votavy. Pak přišla změna počasí z krásného slunečného dne na průtrže mračen, udržet auto na cestě s tím množstvím vody a s obutými medii byl očistec. Ponďa celou sobotu komentoval: „Nějak se mi nedařilo dostat se do toho správného tempa. Nepřidalo mi ani to, že jsme na Pindule jezdili kolem Luďkova pamatníčku. Barumku jsem vlastně jel poprvé. I přes velká očekávání musím říct, že tratě rychlostních zkoušek se mi moc nelíbily. Ale co jsem nechápal vůbec, to byly dlouhé přejezdy přes totálně ucpaný Zlín, kdy je potřeba nejen stihnout následující časovou kontrolu, ale i asi stokrát zastavit, zařadit, popojet a znovu. To určitě autu nesvědčí. Snad bude o něco lepší neděle.“.

Ani výsledkově to nebylo to pravé. I když Ponďa avizoval, že od začátku nechystá nějaké bezhlavé útočení, deváté místo ve třídě po sobotě určitě nenaplňovalo očekávání. Na neděli Ponďa plánoval, že zkusí zatáhnout a zlikvidovat alespoň ztrátu na týmového kolegu Toníčka Matyse. Ráno ještě před startem první nedělní RZ se plány radikálně změnily, protože displej ukazoval, že není vše v pořádku s alternátorem. „Nedokázal jsem se na 100% soustředit na jízdu, celou cestu jsem kontroloval displej a díky tomu jsme byli na Trojáku dvakrát venku. Alternátor nakonec vydržel až do třetí nedělní RZ, ale 100 m před letmým cílem auto zastavilo a my jsme skončili. Nakonec jsem byl i docela rád, že nemusím znovu na Troják, zkoušky Barum rally mě opravdu nenadchly.“.

I přes tento výpadek Ponďa stále drží v celkovém hodnocení MMČR průběžně místo na pomyslných stupních vítězů. I když z průběžného prvního místa ale spadl na třetí, stále je mezi smečkou vozů S1600 jediný, kdo nedisponuje tímto vozem. V Příbrami a na Bohemii si Ponďa bude určitě chtít spravit chuť a také získat nějaké peníze pro děti.

Marek Antoš

K velice zajímavému rozhodnutí, které ukazuje, že Ponďa má nejen závoďácké srdce, dospěl Ponďa na dovolené v Chorvatsku. Vzhledem k tomu, že veškeré výdaje týmu na tento rok jsou od partnerů pokryté, rozhodl se, že počínaje Barum rally veškeré peníze vydělané do konce sezóny za umístění v Citroen Racing Trophy CZ věnuje na charitativní účely. Peníze věnuje konkrétně občanskému sdružení Slunce dětem, jehož hlavním cílem a posláním je pomoc dětem, a to zejména tělesně i duševně handicapovaným, postiženým vážnou nemocí, nebo umístěných a vychovávaných v dětských domovech a obdobných zařízeních.

Ponďa k tomu dodává: „Šlo jenom o to, jak to zařídit. Nakonec můj známý má známou, a tak dále… No prostě za nedlouho jsem seděl v kavárně s velice půvabnou českou vicemiss Lilian Sarah Fischerovou, která Slunce dětem založila. A prostě a jednoduše jsme se dohodli.“ Od Barum rally se tedy na Citroenu objeví i loga Slunce dětem. A Ponďa si tak určitě udělá všechno pro to, aby svým umístěním nejen vybojoval co nejvíce bodů do hodnocení třídy A6 MMČR, kterou průběžně vede, ale i aby umístěním v Citroen Racing Trophy vydělal pro děti co nejvíce peněz.

Marek Antoš

Vzhledem k velice dlouhé pauze mezi Hustopečemi a Barum rally uvítal Ponďa pozvánku na letošní Rallyshow v Hradci Králové. V neděli 5. července se tak v okolí hradeckého stadionu měl prohánět i Citroen C2 R2 MAX, jako jediný zátupce třídy R2. Nakonec jezdily dva, s druhým týmovým autem se v Hradci objevil i Mirek Plíhal, který den před tím absolvoval úspěšně rallysprint v Kopné.

V Hradci dostal možnost jezdit z důvodu velkého zájmu partnerů o svezení a malého počtu aut. V obou autech se tak během dne postupně vystřídala celá řada zástupců partnerů a sponzorů. Ponďa nakonec celý den hodnotil: „Bylo to dobrý, všechno OK, další příležitost k otestování auta a zárověň poděkování partnerům. Současně to byla možnost pro svezení mé přítelkyně Heleny.

Bylo dobré, že se nejezdilo na čas a mohl jsem tím pádem jet pro lidi a ukázat, že taky umím jezdit ‚placky‘ “.

Marek Antoš

Poslední červnovou sobotu proběhl test, v jehož průběhu Ponďa a Mirek Plíhal svezli ve dvou týmových Citroenech na uzavřeném úseku nedaleko týmové dílny zástupce partnerů týmu, výherce soutěže o svezení, přátele a několik známých tváří. Celý tým se na místo přesunul v devět ráno, aby vše připravil. Od deseti se začali sjíždět jednotliví účastnící, kteří postupně usedali na horké sedadlo vedle jednoho z jezdců. Počet jízd a tím pádem i svezených se nakonec přehoupl přes 80, takže bylo ujeto přes 250 km. Kromě zástupců sponzorů se na akci objevilo i několik známých tváří z různých sportovních odvětví. Litoměřičtí hokejisté Kamil Kreps (Florida Panters) a Michal Birner (TPS Turku) se v autě objevili pouze na místě spolujezdce.

Ponďův rival z MMČR Jan Šlehofer si sedl i za volant a po dvou jízdách si pochvaloval podvozek a řízení auta.

Jirka Vlček se mezi všemi jenom mihnul, když zrovna jel kolem z dovolené. Nejznámější sportovní osobností však bezesporu byl David Vršecký, loňský mistr Evropy v závodech tahačů. David se nejprve se zdráhání a slovy, že je uvnitř auta všechno kolem nějak malé v porovnání s Buggyrou, svezl s Ponďou jako spolujezdec. Vzápětí usedl i za volant a malého Citroena prohnal po testovací trati i on.

Celá akce úspěšně skončila až v odpoledních hodinách. Autům se nic nestalo a většina svezených odjížděla s novými zážitky, což znamenalo jedoznačný úspěch celé akce.

Marek Antoš

Otevřít newsletter France zde

Hustopeče vždy byly Ponďovou oblíbenou soutěží i nejen kvůli tratím, ale i kvůli organizaci. Po letošním ročníku se na Ponďově vztahu k této soutěži objevilo několik škraloupů: „Tratě byly hrozně rozbité, což hlavně na vodě a po tmě bylo hodně na hraně. Jinak vždy perfektní organizace taky pokulhávala. Příkladem může být neakceptování připomínek jezdců k posunutí cíle RZ 13/17 a zcela zbytečné kolize Hozáka se zaparkovaným vrakem mezi cílem a stopkou.“.

Výborná myšlenka se zajímavým prologem na brněnském výstavišti měla také svou kaňku – nesmyslnou zatáčku v brodu. „Proboha proč takhle? Nejsem proti brodu, ale líbilo by se mi to rovně, je to zajímavé pro diváky a mohou z toho být i atraktivní fotky. Ale takováhle zatáčka ve vodě? Nepochopím…“. Ale i když Ponďa kritizuje organizaci, díky výsledku se určitě na letošní Hustopeče zlobit nebude. Celou soutěž odjeli s novopečeným bakalářem Pavlem v pohodě. Po nečekaně hektickém servisu v Krumlově se tentokrát nic dramatického neodehrálo – jednou vyměněné gumy a nastavení podvozku a pouze běžná kontrola doplněná o odbahnění auta po pátečních průjezdech. Takže jedinou škodou byla přední pneumatika od dodávky, která mechanikům bouchla v plné rychlosti na dálnici při přejezdu z Brna do Hustopečí. Naštěstí se ale nikomu ani dodávce nic nestalo. Páteční počasí bylo opět příšerný, na zkouškách spoustu vody a do toho ještě další bouřka, jak Ponďa říká – „padaly hovna s hákama“. Ponďa se soustředil na rychlé, ale bezpečné projetí, ale nebylo to nic jednoduchého. Při čekání na druhý noční servis se odehrál následný minirozhovor: „Tak jak?“, „Dobrý.“, „Nějaká krize?“, „ :-) No, ty vole, asi sto :-) , ale samý drobnosti, nic vážnýho, jen to dost klouže.“

Do servisu však Ponďa přijel jako třetí v A6 i A a jako druhý v rámci Citroen Racing Trophy CZ. V sobotu se počasí umoudřilo, tratě byly suché, ale stále hodně rozbité. Hlavně v prvních průjezdech se Ponďa blýskl velmi rychlou jízdou kdy i přihlížející diváci oceňovali agresivní a rychlé průjezdy. To Ponďa v servisu komentoval: „Super svezení, fakt dobrý. Teď to ještě musíme dotáhnout až na rampu.“, a v duchu předchozích slov se v druhých průjezdech zaměřil na uhájení pozic a dojetí. V posledním servisu pak Ponďa s úsměvem od ucha k uchu mechanikům říkal: „Budeme muset koupit kolečka do převodovky, když se jede rychle, tak se to tam prostě dává… :-) “. Svou pozici z pátku Ponďa v sobotu s přehledem uhájil a výsledkem je tedy 3. místo ve skupině A6 i ve třídě A. Toto další výborné umístění Ponďu vyneslo premiérově do čela průběžného pořadí MMČR ve skupině A6, na kterém zůstane minimálně do Barum Rally Zlín. Kromě toho Ponďa opět uspěl i Citroen Racing Trophy CZ, ve které ho tentokrát dokázal porazit pouze Polák Habaj. Ponďa tak skončil druhý a průběžně Citroen Racing Trophy CZ vede.

Marek Antoš

I když je Ponďa znám jako otevřený kritik všech nepravostí a nesmyslných věcí, k letošní Rally Krumlov říká: „Krumlov vždy patřil k mým oblíbeným soutěžím. Letos však pořadatele odvedli perfektní práci a výsledkem byla skvěle připravená soutěž od časového harmonogramu, přes zabezpečení tratě, až po servisní zónu. Další pochvalu je třeba vyseknout za předstartovní posezení pro jezdce.“ K tomu dodává, že malou kaňkou pro něj osobně bylo vysoké startovní číslo – šedesátkou hluboko v poli byl opravdu rozčarován. Soutěž byla o to zajímavější a důležitější i proto, že se jela jako první soutěž nově vypsané Citroen Racing Throphy CZ. A v té míří Ponďa na nejvyšší příčky. Vše začalo společným představením posádek, fotografováním a natáčením pro televizi. Se Simonem Jean-Josephem přijel i francouzský inženýr, specialista na C2 R2. Právě s ním Ponďa hodně diskutoval nový setup auta.

„Jemu se to vůbec nezdálo, kroutil hlavou a vysvětloval mi, že to takhle nejde, že budeme mít auto rozvážené a že to máme ještě radši před startem předělat. Ale když pak viděl průběžné výsledky a časy, které jsme zajížděli, začal si od nás sbírat data :-)“. K samotnému průběhu prvního dne Ponďa říká: „Jelo se nám skvěle, dokonce se neudála ani žádná krizovka, na další cé dvojku jsme najeli více než tři minuty, všechno šlo jak po drátkách až do poloviny posledního servisu, kdy jsme zjistili, že z převodovky vyletěl šroub a je díra v obalu. Koupili jsme okamžitě novou a mechanici předvedli koncert, když je dokázali za půl hodiny vyměnit. Za to jim patří obrovský dík!“.

Ukázalo se, že jde o výrobní vadu, převodovka už je ve Francii, kde ji technici SADEVu zkoumají. Celá záležitost znamenala pozdní příjezd do časové kontroly po servisu a z toho plynoucí dvouminotovou penalizaci, díky níž Ponďa klesl v pořadí skupiny A ze třetího na páté místo. V rámci A6 si díky náskoku udržel třetí pozici. Druhý den už Ponďa zvolil zcela opačnou taktiku: „Nebylo kam spěchat, s minutovým náskokem na auto za mnou jsem se rozhodl raději v klidu dojet do cíle a udržet třetí místo v A6 a vedoucí pozici mezi jezdci s Citroeny.“ To se nakonec bez problémů podařilo, a tak Ponďa s Pavlem přejeli cílovou rampu jako třetí posádka ve třídě A6 a jako nejrychlejší Citroen. V celkovém hodnocení MMČR ve třídě to znamená udržení výborné druhé pozice v průběžném pořadí.

Marek Antoš

O uplynulém víkendu se na výstavišti v Litoměřicích konala výstava automobilů a motorek, Tempo 2009. Kromě několika novinek z oblasti automobilového průmyslu byl na výstavišti k vidění i kompletní rally tým litoměřického rally jezdce Lukáše Pondělíčka. Při této příležitosti jsem se Lukáše zeptal na několik otázek.

Ponďa přivezl na výstavu oba stroje svého týmu. Jedná se o téměř identická vozidla Citröen C2 R2 MAX. S druhým vozem startuje v rámci K4 poháru České republiky Miroslav Plíhal. I ten byl na výstavě k zastižení a rozhovor s tímto mladým a talentovaným jezdcem přineseme v nejbližších dnech. Teď už ale Lukáš Pondělíček.

Ponďo, nedávno jste do týmu přivezli další „cé dvojku“. Na rozdíl od tvé přišla tahle už ve výbavě MAX. Je to tak?

Je to tak. My jsme obě auta koupili od Alekse Humara ze Slovinska. To je tovární jezdec Citröenu a když mi prodával první auto tak už věděl, že továrna přijde s C2R2 MAX. A taky už mu ho ve Francii stavěli. Takže já jsem koupil C2 R2 a MAXE jsme z něj udělali sami. Ten MAX, kterého jsme teď přivezli pro Míru Plíhala je ten, který dostal Aleks místo mého vozu. Tohle auto ani Aleks prodávat nechtěl. Já jsem mu napsal, že ho chci a on zavolal do továrny, jestli mu dají nové. Francouz řekl, že dá a my jsme jeli pro MAXE.

Když teď srovnáš tvoje auto s tím novým pro Míru, jak jsou na tom?

Defakto jsou stejná až na pár detailů. Já třeba jinak sedím než Míra, mám nějaké věci z karbonu navíc. Mám i to auto o kousek vývojově dál. Pracujeme ale na tom, aby obě auta byla na stejné úrovni. V současné době když si sednu do obou aut, tak zajedu stejné časy. Takže rozdíli ve výkonu jsou minimální.

Co tvoje auto? Nějaké novinky, nějaká změna po Saturnus Rally? Všechno připraveno?

Auto je připravené tak jako vždycky. Máme nějaká nová nastavení, nové poznatky, které jsme řešily s inženýry z Francie. Další poznatky jsem konzultoval s Aleksem Humarem ze Slovinska. Řešili jsme hlavně nastavení zadní nápravy, protože ta je na tomhle autě problematická. Víme něco nového, něco vyzkoušíme na prvních zkouškách na Krumlově a pak se uvidí, jestli budeme dávat my soupeřům, nebo oni nám. Možná se budeme pak v servisu vracet ke starému nastavení.

Mluvili jsme o Slovinské Saturnus Rally. Tam zradila technika. Co přesně?

Tak byla to technika. Problém který řešíme s továrnou strašně dlouho a to je elektronika. Spíš bych teda řekl, že jde o to, jak mají udělanou kabeláž. Problém je v tom, že jejich elektrická větev je taková, že není úplně stoprocentně vodotěsná. Dráty nejsou až tak dobře zaizolované a stalo se, že do drátu, který vede z baterky ke startéru se dostala voda. Zřejmě při mytí. Já už jsem něco pozoroval na budíku na Šumavě. Myslel jsem, že to je alternátor. Tak jsme dali nový a mysleli jsem že je vyřešeno. Jenže pak na Saturnus Rally se kabel uklepal a my odstoupili v první RZ.

Připadá mi, že ve Francii se závodí na asfaltu, a když svítí sluníčko. Pak vidí, že my tady jezdíme po šotolině s asfaltovým nastavením a drží se za hlavu. Takže oni kabeláž asi moc neřeší. Navíc je to řešené tak že není vedený druhý, záložní elektrický okruh. To bylo třeba běžné u Felicií.

I když jste se moc nesvezli, tak alespoň podle seznamovacích jízd - co tratě na Saturnus? Pavel Valoušek říkal, že se dají přirovnat k tratím Mistrovství světa…

Tratě jedním slovem super. Souhlasím s Pavlem, tratě jsou na úrovni MS. Navíc nejsou pro jezdce až tak nebezpečné. U nás jako jezdec řešíš čtyři, pět nebezpečných míst za jednu zkoušku. U těch si napíšeš „mínus“, „strom“, nebo „prodáš“ a podobně. Ve Slovinsku jsem napočítal těchto míst pět za celý závod. A to ještě jedno z nich byla dvěstěmetrová rokle…

Takže tratě technické, samá zatáčka?

Tam ty tratě jsou neuvěřitelně technické. V rozpisu jsme pak už skoro nepsali metry, protože to je zbytečné. Je fakt, že když pak byla rovina, tak je člověk rád že si může trochu odpočinout… Navíc je tam strašně kluzký asfalt. Asi jako když si obuješ suché gumy, sprchne a pak to trochu oschne. Tak asi tak to tam klouzalo. Ale jak říkám, tratě jsou krásné a přístup lidí perfektní.

Velké diskutované téma a nejde se nezeptat - co bezpečnost ve Slovinsku?

Mají tam GPS jako my, akorát je velká jako mobilní telefon. Je přidělaná na rám a večer si ji vezmeš domu a dáš ji na nabíječku. Co se týká diváků, tak tam je to bezpečnější už jen kvůli té technické trati. Málo kde jedeš 150km/h jako tady. Tam jezdí většinou okolo stovky. Ale jinak jsem se bohužel moc nesvezl, takže jak se chovají diváci nemůžu moc posoudit.

Zpět do českých zemí. Za týden startuje Rally Český Krumlov. S jakým cílem do Krumlova odjíždíte?

Naší prioritou na Krumlově bude hlavně uspět v Citröen Racing Trophy. Poprvé v životě pojedu s možností finanční odměny za umístění a to je výzva. Strašně se těším. Konkurence bude velká, protože o tenhle pohár je i díky medializaci velký zájem. Třeba můj bratranec Tonda Matys se přihlásil taky. Koupil auto z PH Sportu a to auto je hodně dobré. Má odjeto dva závody ve Francii a v obou vyhrálo jak ve třídě A6 tak v Áčkách celkově. Takže konkurence bude, ale těšíme se moc.

Na Krumlov se přijede podívat Simon Jean Joseph, který má na starosti klientský program Citröenu. Jak probíhá komunikace přímo s továrnou?

Nastavení řešíme přímo s Francií, kde probíhá komunikace s inženýrem. Věci jako jsou papíry a věci právě okolo Racing Trophy, tak to řešíme s Petrou Prokopovou. Přiznám se, že papírování mě moc nebere. Pak taky samozřejmě mluvíme jako jezdci na Citröenech mezi sebou. Protože co si budeme nalhávat, to co nám dají ve Francii není vždycky úplně to top. Pořád jsme samozřejmě jen klienti a ne tovární jezdci. Bohužel mi někdy i připadá, že je znát to, že jsme klienti z východního bloku.

Myslíš si, že přistupují k jezdcům z východu jinak, než k těm „ostatním“?

Ten rozdíl už není tak markantní, dřív to bývalo hodně. Přesto pořád jsi někdo „tam odtud“. Člověk tam sice utratí moře peněz, ale pořád to tam je. Jediný co si můžou říct je to, že to je "ten solidní" z východu. A o tohle se snažíme.

Lukáši díky za rozhovor a přejeme hodně úspěchů a poprvé snad i hodně vyhraných peněz za umístění na Krumlově.

Letošní první zahraniční start v rámci Evropského poháru provázela smůla od začátku až do předčasného konce. Vše začalo už cestou na seznamovací jízdy, když u tréninkové fabie odešla cestou převodovka. V praxi to znamenalo trasu Vídeň – Ljubljana absolvovat sice na zařazenou pětku, ale rychlostí cca 100 km/h, takže společně s kamionama. Seznamovací jízdy tak posádka absolvovala Fiatem Grande Punto z půjčovny, o kterém Ponďa prohlásil: „Trochu jsme ho potrestali, tohle asi ten fiátek ještě nezažil :-)“. K samotným rychlostním zkouškám Ponďa dodává: „Jsou prostě nádherný, ze zatáčky do zatáčky, často jsem ani nepsal metry, říkal jsem si, že pětku tam zařadím tak třikrát. Sobota bude hodně těžká a neděle je ještě těžší, zvlášť poslední RZ měřící přes 30 km.“

Dalším zářezem byla důkladná policejní kontrola doprovodu na dálnici už ve Slovinsku, ze které kluci odjeli s protokolem o vážení, ve kterém stálo, že zadní náprava dodávky je přetížená. Protokol tak vyměnili za 150 EUR pokuty. V pátek dopoledne mechanici vyměnili převodovku ve fabii. Mezitím přijel do servisu Aleks Humar s úplně nově postaveným modrým Maxem. „Pokecali jsme, vyměnili jsme si data o nastavení a Aleks a jeho mechanici se zájmem okukovali naše auto.“ V pátek navečer byla na programu jedna RZ na plochodrážním stadionu, před kterou proběhla i jedna sázka. „Vsadili jsme se s „Vlkem“, že pokud někdo prohraje o víc než 2 vteřiny, musí umýt před Krumlovem tomu druhému auto. Nakonec z toho nic nebude, rozdíl v cíli byl 1,7s v náš neprospěch.“

V sobotu příděl smůly vyvrcholil, když Ponďa musel na druhé sobotní vložce odstoupit kvůli problémům s elektroinstalací. „Díky zmatkům pořadatelů jsme navíc museli čekat až na konec posledního průjezdu, abychom mohli vyzvednout auto. Takže nejen, že jsme se nakonec nesvezli, ale ještě jsme odjížděli domů dost pozdě“ lituje Ponďa. Dalším závodem bude už příští víkend Rally Krumlov, která se pojede i jako první závod v rámci Citroen Racing Trophy, do které se Ponďa samozřejmě přihlásil.

Můžete zhléhnout v sekci video.

Obrovský souboj s Jiřím Skoupilem provázel Ponďovo vystoupení na 44. ročníku Rally Šumava. Všechno začalo v pátek tradičním deštěm, který provází letošní první dny rally již pravidelně. Přejezd rampy na náměstí a pak cesta zpátky na hotel a dlouhé čekání na start první rychlostní zkoušky je asi jediné, co tentokrát Ponďa vytýkal pořadatelům. Po jediné páteční zkoušce z toho bylo pro začátek slušné páté místo ve třídě s odstupem pouhých 10s na druhého. Sobota začala brzkým odjezdem mechaniků do servisu ve Vimperku, vzdáleného cca 70 km od Klatov. „Jěště u snídaně při pohledu z okna jsme se s Pavlem domlouvali, že pojedeme mokré gumy, mechanici dostali stejnou informaci. Ale při následném přejezdu do Vimperka po víc a víc suchých silnicích jsme se nakonec rozhodli obout alespoň na předek media“, říká Ponďa.

Dva třetí a jeden čtvrtý čas znamenal posun na čtvrté místo i přes problémy se zavzdušněnými brzdami. S minimální ztrátou 6,6s na třetího Skoupila, přenastavenými tlumiči, odvzdušněnými brzdami a na suchých gumách odjel Ponďa z prvního, trochu hektického, sobotního servisu. Výborný výkon Ponďa předvedl ve druhé sobotní sekci. V šesté RZ přišel posun až na druhé místo celkově o 7,5 s před Skoupila. Parádní jízda v následující zkoušce znamenala rychlejší čas, než vedoucí Vlček. Lidé v týmu se již v tu chvíli radovali, že přijde první Ponďova vyhraná RZ, ale Skoupil, bohužel, vrátil úder a zkoušku vyhrál právě on. Do dalšího servisu ale Ponďa přijel jako druhý s minimálním náskokem na Skoupila. Další odvzdušnění brzd, výměna jedné poškozené pneumatiky a běžná kontrola auta. Ponďovi konečně zbyl čas i na jídlo. Do konce dne zbývají tři RZ. Rychlou jízdou bez krizovek Ponďa povtrdil druhé místo po sobotě a dokázal navýšit náskok na více než dvacet vteřin. Auto fungovalo, v posledním servisu proběhla opět pouze kontrola. Ponďa dodává: „Všechno zkontrolované, auto zpátky na kolech na zemi. Tak jsem si do něj sednul a čekal, až mě mechanici vytlačí z pod stanu. Nic se nedělo, všichni postávali kolem a bavili se. Jenom Pavel mi povídá: „Co tam děláš? Mámě ještě 11 minut čas“. Stane se…“ Následující 80 km dlouhý přejezd do Janovic, kde byl servvis pro nedělní etapu, se Ponďovi líbil: „I když je přejezd dlouhý, jelo nás ve vláčku za sebou pět áček, část cesty po trase RZ z minulých ročníků. Myslím, že jsme si to všichni užili. Cestou jsem i zapomněl, že za námi jede naše civilní auto, které nás mělo odvézt na hotel. Ale uvisel to :-)“

Mlhavá a studená neděle začala opět brzkým odjezdem mechaniků, kteří postavili a připravili servis a zahřáli gumy na první nedělní sekci. Díky zimě padla volba na řezané nuly, ale ty díky zpožděnému startu opět vychladly. Už první RZ naznačila, že boj o druhé místo se Skoupilem nebude jednoduchý. Ponďa to komentuje: „Více než polovina náskoku ze soboty zmizela cestou do kopce na Korábu, kde náše C2 prostě na S1600 nestačí.“ Další RZ znamenala i přes výbornou jízdu další ztrátu. Stále ještě druhé místo, ale již s minimálním náskokem. Po dalším dlouhém přejezdu do Plzně na diváckou RZ a po této Ponďou neoblíbené zkoušce však šel Skoupil před Ponďu s náskokem 4,7s. Při příjezdu do servisu Ponďa jenom krátce a výstižně prohlásil: „Tak už mě dal :-(“ V servisu už čekaly zahřáté gumy a celý tým Ponďu burcoval k útoku zpátky na druhé místo. Bylo jasný, že to Ponďa zkusí, ale ne za cenu jízdy za hranou. Trochu vrásek na čele plešouna při čekání v časové kontrole na odjezdu ze servisu přidělal pohled na displej ukazující údaje o autu a hlavně údaj o napětí, ze kterého vyplývalo, že nemusí být všechno v pořádku s alternátorem. Na výměnu pozdě, do cíle ještě 70 km. Z boje o druhé místo se rázem stal tak trochu i boj o dokončení. Ponďa to nevzdával, dokázal se proti prvním průjezdům zlepšit o 9 vteřin, ale ani to nestačilo. Alespoň auto vydrželo, takže do cíle na náměstí v Klatovech Ponďa dojížděl jako třetí v hodnocení třídy A6 a čtvrtý v áčkách i dvoukolkách. I přes očividné zklamání z neúspěšného boje o druhé místo, které bylo patrné z tváře Pondi až na cílovou rampu, znamená tento výsledek posun na průběžné druhé místo v MMČR v hodnocení třídy A6 a čtvrté ve skupině A. Ponďa vše krátce hodnotí na závěr: „Líbilo se mi to, krásně jsme se svezli, auto funguje a věřím, že bude ještě lepší, až se nám po přestavbě podaří najít ideální nastavení. Štve mě ten prohraný souboj o druhé místo, ale to je sport. Auto je celé v cíli a my se už začínáme připravovat na dlouhou cestu do Ljubljany na Saturnus Rally druhý týden v květnu, kde si to rozdáme s Aleksem Humarem. Pak už nás bude čekat Krumlov a první závod v rámci Citroen Racing Trophy CZ.“

Tragické zakončení sezóny 2008 má, bohužel, ještě tragičtější pokračování na začátku letošní sezóny. Při prvním letošním podniku MMČR, kterou byla Valašská rally, zahynuli další tři diváci, které smetlo závodní auto poté, co se postavili na naprosto nepochopitelné místo přímo na krajnici za horizont a ještě na vnější stranu zatáčky. Pozůstalým po obětech by celý tým Ponďa.cz chtěl vyjádřit hlubokou a upřímnou soustrast. Současně nelze opětovně neapelovat na všechny diváky. Ponďa k tomu dodává: „Co se ještě musí stát, aby si lidé uvědomili, jaké nebezpečí hrozí na podobných místech? Lepší výhled na pár aut přece nestojí za to riziko, že se nevrátíte domů!!! I tentokrát jsme v RZ1 zhruba 1,5 km před cílem při náročném sjezdu k hlavní silnici v LEVÉ 4 brzdili proti skupince diváků stojící přímo v potenciální únikové zóně, do které by auto putovalo při chybě (a stačí zabrzdit o vteřinu později) nebo jakékoliv technické závadě. Ani jedno nelze předem vyloučit! Je třeba dodat, že při opakovaném průjezdu tímto místem, tam už, naštěstí, nikdo nebyl.“

Co dodat k vlastní soutěži? Ještě než to v pátek odpoledne všechno začalo se Ponďa už po sezn

Nově přestavěný C2 R2 MAX, jehož „vnitřnosti“ si Ponďa přivezl na podzim minulého roku v několika bednách z Citroen Sportu, nové červenobílé kombinézy jezdce i spolujezdce, nové helmy a HANS, to vše se nemohlo dočkat ostrého startu. Naneštěstí rozumné počasí skončilo těsně po přejezdu startovní rampy, takže vlastně všechny páteční zkoušky proběhly na mokru, blátě a sněhu tedy na povrchu, který typicky asfaltovému autu nesvědčí. I přes drobné technické problémy s vadnou škrtící klapkou, díky čemuž zhasínal na startu motor, však Ponďa do prvního servisu přijížděl na lichotivém šestém místě v hodnocení třídy A6, když za sebou nechal tři „esšestnácky“ a jeden C2 R2 MAX. V prvních dvou erzetách druhé rundy přišly dvě jezdecké chyby a z nich plynoucí přetočení a v obou případech zhasnutý motor. To znamenalo propad o jedno místo. A poslední průjezd RZ Santov? Komentář od Pondi: „Tu poslední zkoušku jsem v tom počasí prostě prodal. Padaly hovna s hákama, Pavel hlásil perfektně, ale představa, že to pošlu ven a pak někde v lese na Bystřičce budu v tom počasí čekat několik hodin, než pro nás kluci přijedou - na to se mám moc rád“. Do posledního servisu, ale už Ponďa díky smůle Honzy Šlehofera, který, jako vloni v Příbrami, měl technické problémy po poslední RZ, přijel opět jako šestý ve třídě. Díky tomu, že v již zmíněné tragické první sobotní zkoušce, odstoupil do té doby výborně jedoucí Polák Habaj, se Ponďa posunul na konečné páté místo ve třídě a celkové šesté v Áčkách. Z výsledku, který by za jiných okolností a v cíli byl určitě považován za slušný vstup do sezóny, však ani nikdo z týmu neměl radost. Odjíždět podruhé za tak krátkou dobu z místa soutěže po jejím předčasném ukončení, nikomu radost nedělalo. Snad bude líp za pár týdnů na Šumavě...